první krůček zpátky?

krajina světelpondělí, 21. října 2019

Bloudím svým starým autem
po okreskách Bílých Karpat
barevné listy probodává slunce
žlutí draci na obloze tiše plachtí vzhůru
- jejich rudé jazyky dnes nikomu neuškodí
Celé dlouhé odpoledne hledám nějaké místo
ze kterého už se nebudu chtít nikdy vrátit

a nebo alespoň tenký pás panenské země
kde zase najdu ztracený zlatý svět mystiky

Můj dvouletý syn na zadním sedadle se usmívá:
zavřel oči a brzy usne v omamné vůni podzimu

nebráním mu
- vždyť já to magické místo nakonec našel ve zpětném zrcátku:
na zadním sedadle usnul můj syn - 
vyšel jsem ze slepoty: dosud jsem vlastně
nikdy nic skutečně neviděl

a tak zastavím v prvním bukovém lese
nasadím mu křídla
a spolu s draky nechám ho letět vysoko
do nebes

 zpět do sbírky Krajina světel