Mario Czernay Infinity
 

Stalingrad (třídílný francouzský dokument)

pоссийские небоčtvrtek, 4. ledna 2018

Stalingrad (1.) Ani krok zpět
28. června 1942 zahájila německá armáda na východní frontě svou letní ofenzivu. Wehrmacht se vydal dvěma směry. Na jihovýchodě k ropným polím v předhůří Kavkazu a na východě ke Stalingradu. Rozlehlá aglomerace na Volze měla velký strategický a hospodářský význam. Stalingrad byl klíčem k dopravě na legendárním veletoku, po kterém se na sever dopravovala ropa a obilí. V Traktorovém závodě F. E. Dzeržinského se vyráběly tanky, továrna Rudé barikády produkovala děla a fungovala zde také řada potravinářských a chemických podniků. Útok na město nesoucí jméno Stalina měl pochopitelně i propagandistický význam. 23. srpna dorazily německé tanky ke břehům Volhy. Tentýž den zahájila Luftwaffe sérii náletů, která trvala celý týden. Výsledkem bylo 40 000 mrtvých a městská zástavba zničená z osmdesáti procent.

 

28. června 1942 zahájila německá armáda na východní frontě svou letní ofenzivu. Wehrmacht se vydal dvěma směry. Na jihovýchodě k ropným polím v předhůří Kavkazu a na východě ke Stalingradu. Rozlehlá aglomerace na Volze měla velký strategický a hospodářský význam. Stalingrad byl klíčem k dopravě na legendárním veletoku, po kterém se na sever dopravovala ropa a obilí. V Traktorovém závodě F. E. Dzeržinského se vyráběly tanky, továrna Rudé barikády produkovala děla a fungovala zde také řada potravinářských a chemických podniků. Útok na město nesoucí jméno Stalina měl pochopitelně i propagandistický význam. 23. srpna dorazily německé tanky ke břehům Volhy. Tentýž den zahájila Luftwaffe sérii náletů, která trvala celý týden. Výsledkem bylo 40 000 mrtvých a městská zástavba zničená z osmdesáti procent.
--------------------------------------------------
Za Volhou není země (2/3)
Na podzim roku 1942 sváděla německá 6. armáda kruté pouliční boje s bránícími se jednotkami Rudé armády.

Na přelomu srpna a září 1942 se sovětští obránci Stalingradu dostali do kleští. Němci je zahnali na okraj západního břehu Volhy. Tam se rudoarmějci zabarikádovali v troskách, o jejichž dobytí usilovali vojáci wehrmachtu v urputných a nekončících pouličních bojích. 12. září bylo velení 62. sovětské armády, která nesla tíhu bojů ve městě, svěřeno generálu Vasiliji Čujkovovi. Ten prohlásil, že město buď ubrání, nebo padne. Jak ukáže čas, nebyla to planá fráze. Čujkovovi vojáci umírali po desetitisících, ale Stalingrad uhájili. Situace v podzimních měsících byla však alarmující. Nepřítel měl převahu. Posily, výzbroj a potraviny, se komplikovaně dopravovaly přes Volhu, kterou Němci neustále ostřelovali. Už v polovině září 1942 však generál Žukov předložil Stalinovi plán na záchranu města. Ponese název Operace Uran.
---------------------------------------------------
Ve znamení Uranu (3/3)
31. ledna 1943 se polní maršál Friedrich Paulus, velitel německé 6. armády, vzdal.

19. listopadu 1942 začala sovětská protiofenzíva. Sto kilometrů západně od Stalingradu, v donské stepi, vyrazilo do útoku půl milionu mužů. Rozdrtili rumunské jednotky a významně narušili německé křídlo. 20. listopadu byla zahájena druhá fáze Operace Uran. Tentokráte Sověti udeřili z jihovýchodu. 23. listopadu se oba útočící fronty setkaly a Němce obklíčily. U jednotek generála Pauluse se velmi brzy začal projevovat nedostatek munice, paliva a jídla. Od 25. listopadu tak zásobovala vojáky ve stalingradském kotli Luftwaffe. Dodávky však nestačily jejich potřebám. K tomu všemu propukla pravá ruská zima. Utrpení útočníků, ze kterých se nechtěně stali obránci, trvalo ještě dlouhé dva měsíce. Hitler odmítal variantu kapitulace. 31. ledna 1942 vše skončilo. Nejkrvavější bitva 2. světové války stála životy 400 000 Němců a jejich spojenců. Sovětských vojáků a civilistů zahynulo 800 000.

 
© 2015-2018 | Mario Czernay Infinity || © 2008 | Mario Czernay Revival || czernay@volny.cz || vytvořeno | janatomsu.cz

 

 

 


 

 počítadlo.abz.cz