Mario Czernay Infinity
 

cestami

krajina světelpondělí, 1. září 2008

Někdy je dobré
dělat věci jen tak beze smyslu.
Cesty které nikam nevedou.
Nás dovedou.
Pošeptala, že je jen projíždějícím
                                  vlakem
v mé stanici.
Kupé byla přeplněna osamělými lidmi.
Vlak projel a nezastavil.
Mával jsem ve tmě.
Nikdo nevěděl,
že jsem stanicí
jen na znamení.
A navíc si nebylo kam sednout.
Takže:
nebylo co řešit.

Když jsem domaloval
ta písmenka nahoře,
bylo mi do pláče.
Poslední vlak už jen
tiše rachotil v mlze.
Nikdo mi z něj nezamával.

Světlo je nejlépe vidět ze tmy.
A tak za ním jsem šel.

 
© 2015-2018 | Mario Czernay Infinity || © 2008 | Mario Czernay Revival || czernay@volny.cz || vytvořeno | janatomsu.cz

 

 

 


 

 počítadlo.abz.cz