Mario Czernay Infinity
 

Mario Czernay - vlastnĂ­ tvorba

zrcadlo

próza mc / Nikolaj Kupinsobota, 1. září 2012

  Nikolaj Kupin se rozhodl, že si koupí zrcadlo.
  Chodil po obchodech, bazarech a krámech a vybíral si. Chtěl nějaké neobyčejné zrcadlo. S nějakým pěkným rámem, nějakou ruční práci.
  Když už si nějaké vybral, byl zklamaný. Do každého takového vybraného zrcadla se totiž vždy zadíval a pokýval hlavou. I obraz v zrcadle pokýval hlavou. Zkusil hlavou zavrtět, i hlava v zrcadle se zavrtěla. Pozvedl ruku, ale i ruka v zrcadle se zvedla, uklonil se, ale obraz v zrcadle ho stále jen tupě kopíroval.

  "Prosím vás," zeptal se jednoho starého obchodníka, "nemáte nějaké pořádné zrcadlo, takové zrcadlo, ve kterém se uvidím i jinak, než jak se znám?"
  Kupec se na něj nedůvěřivě zadíval a pověděl:
  "Ne, pane. Zrcadla o kterých hovoříte, už se dávno nedělají. Lidé si je nekupovali a tak se přestaly vyrábět."

nikolaj

próza mc / Nikolaj Kupinstředa, 14. června 2006

  Nikolaj Kupin byl plachý člověk. Už od mala. Nerad pobýval s rodiči, se sourozenci. Později se stále více stranil příbuzných, stranil se žen, přátel. Jeho svět byl daleko vzdálen od lidí. Měl hvězdářský dalekohled po dědečkovi a celá ta léta pozoroval nebe, pokud počasí jen trochu dovolilo. Celé nekonečné hodiny seděl za dalekohledem a pozoroval svět na obloze.
  Matka ho kárala: "Nikolaji, takhle zbudeš na ocet, žádná si tě nevšimne. Kdo se o tebe postará až zestárneš?“
  Sestra se mu posmívala: „Podívej na mého Fjodora, to je spisovatel, píše politickou satiru a u nohou mu leží celá zem. A ty, bratře? Modlíš se u toho svého dalekohledu. Čekáš na anděla?“
  Bratr si ho dobíral: „Podívej, já jsem právník, hájím zákon a čest lidí. Lidé si mne váží, dělám čest své rodině. Měl bys dělat také něco prospěšného a váženého.“
  Otec se často nechával slyšet: „To není můj syn, to jistě není můj syn.“
  Nejstarší sestra Anna Petrovna se na něj zlobila: „Alespoň když si budižkničemu, mohl bys otci pomoci s obchodem. Já a můj muž na to nestačíme!“
  Přítel Nikolaje, doktor Lemněnko mu radil: „Podívej, oni mají pravdu. Nejsi tu ničím prospěšný. Nediv se jim, že tě berou jako přítěž. Staň se třeba doktorem, hloupý určitě nejsi, lidé tě budou potřebovat a budou si tě vážit.“
  Nikolaj Kupin byl šťastný člověk. Seděl za svým dalekohledem a pozoroval nebe.

  Matka umřela. Zbylo po ní několik desítek truchlících. Otec zemřel o rok později. Jeho obchod právě vzkvétal. Spisovatel Fjodor zemřel. Politický režim se nezměnil. Otcův společník zemřel. Jeho žena na obchod nestačila a spáchala sebevraždu. Doktor Lemněnko skonal. Jeho pacienti si našli nového doktora. Bratra během ostře sledovaného soudního procesu zastřelil atentátník.
  Nikolaj Kupin zemřel.
  Nad všemi mrtvými i živými bdí v noci obloha plná hvězd.

zobrazit celé »
 
© 2015-2018 | Mario Czernay Infinity || © 2008 | Mario Czernay Revival || czernay@volny.cz || vytvořeno | janatomsu.cz

 

 

 


 

 počítadlo.abz.cz