Mario Czernay Infinity
 

Mario Czernay - vlastnĂ­ tvorba

Stalingrad (třídílný francouzský dokument)

kino svět / pоссийские небоčtvrtek, 4. ledna 2018

Stalingrad (1.) Ani krok zpět
28. června 1942 zahájila německá armáda na východní frontě svou letní ofenzivu. Wehrmacht se vydal dvěma směry. Na jihovýchodě k ropným polím v předhůří Kavkazu a na východě ke Stalingradu. Rozlehlá aglomerace na Volze měla velký strategický a hospodářský význam. Stalingrad byl klíčem k dopravě na legendárním veletoku, po kterém se na sever dopravovala ropa a obilí. V Traktorovém závodě F. E. Dzeržinského se vyráběly tanky, továrna Rudé barikády produkovala děla a fungovala zde také řada potravinářských a chemických podniků. Útok na město nesoucí jméno Stalina měl pochopitelně i propagandistický význam. 23. srpna dorazily německé tanky ke břehům Volhy. Tentýž den zahájila Luftwaffe sérii náletů, která trvala celý týden. Výsledkem bylo 40 000 mrtvých a městská zástavba zničená z osmdesáti procent.

 

28. června 1942 zahájila německá armáda na východní frontě svou letní ofenzivu. Wehrmacht se vydal dvěma směry. Na jihovýchodě k ropným polím v předhůří Kavkazu a na východě ke Stalingradu. Rozlehlá aglomerace na Volze měla velký strategický a hospodářský význam. Stalingrad byl klíčem k dopravě na legendárním veletoku, po kterém se na sever dopravovala ropa a obilí. V Traktorovém závodě F. E. Dzeržinského se vyráběly tanky, továrna Rudé barikády produkovala děla a fungovala zde také řada potravinářských a chemických podniků. Útok na město nesoucí jméno Stalina měl pochopitelně i propagandistický význam. 23. srpna dorazily německé tanky ke břehům Volhy. Tentýž den zahájila Luftwaffe sérii náletů, která trvala celý týden. Výsledkem bylo 40 000 mrtvých a městská zástavba zničená z osmdesáti procent.
--------------------------------------------------
Za Volhou není země (2/3)
Na podzim roku 1942 sváděla německá 6. armáda kruté pouliční boje s bránícími se jednotkami Rudé armády.

Na přelomu srpna a září 1942 se sovětští obránci Stalingradu dostali do kleští. Němci je zahnali na okraj západního břehu Volhy. Tam se rudoarmějci zabarikádovali v troskách, o jejichž dobytí usilovali vojáci wehrmachtu v urputných a nekončících pouličních bojích. 12. září bylo velení 62. sovětské armády, která nesla tíhu bojů ve městě, svěřeno generálu Vasiliji Čujkovovi. Ten prohlásil, že město buď ubrání, nebo padne. Jak ukáže čas, nebyla to planá fráze. Čujkovovi vojáci umírali po desetitisících, ale Stalingrad uhájili. Situace v podzimních měsících byla však alarmující. Nepřítel měl převahu. Posily, výzbroj a potraviny, se komplikovaně dopravovaly přes Volhu, kterou Němci neustále ostřelovali. Už v polovině září 1942 však generál Žukov předložil Stalinovi plán na záchranu města. Ponese název Operace Uran.
---------------------------------------------------
Ve znamení Uranu (3/3)
31. ledna 1943 se polní maršál Friedrich Paulus, velitel německé 6. armády, vzdal.

19. listopadu 1942 začala sovětská protiofenzíva. Sto kilometrů západně od Stalingradu, v donské stepi, vyrazilo do útoku půl milionu mužů. Rozdrtili rumunské jednotky a významně narušili německé křídlo. 20. listopadu byla zahájena druhá fáze Operace Uran. Tentokráte Sověti udeřili z jihovýchodu. 23. listopadu se oba útočící fronty setkaly a Němce obklíčily. U jednotek generála Pauluse se velmi brzy začal projevovat nedostatek munice, paliva a jídla. Od 25. listopadu tak zásobovala vojáky ve stalingradském kotli Luftwaffe. Dodávky však nestačily jejich potřebám. K tomu všemu propukla pravá ruská zima. Utrpení útočníků, ze kterých se nechtěně stali obránci, trvalo ještě dlouhé dva měsíce. Hitler odmítal variantu kapitulace. 31. ledna 1942 vše skončilo. Nejkrvavější bitva 2. světové války stála životy 400 000 Němců a jejich spojenců. Sovětských vojáků a civilistů zahynulo 800 000.

zobrazit celé »

Putin, Putout

kino svět / pоссийские небоstředa, 2. března 2016

Katyň

kino svět / pоссийские небоstředa, 28. října 2015

  Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. Tajná policie NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Bylo mezi nimi i několik stovek Čechů.
  SSSR z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo, pravdu přiznal až sovětský prezident Michail Gorbačov. Vraždy nařídil Josif Stalin. Za vraždu nebyl nikdy žádný ze strůjců ani vykonavatelů potrestán. Varšava naléhala, aby Moskva masakr uznala jako genocidu, Rusové ale odmítli. Jejich prokurátoři dospěli k závěru, že popravy zajatců nelze považovat za vyvražďování národa. (idnes)

  V roce 2007 natočil polský režisér a scénarista Andrzej Wajda celovečerní film. Dal mu jednoduchý a jasný název: Katyň. Téměř dvouhodinový snímek dokresluje situaci v Polsku v období nacistických a bolševických zločinů.

zobrazit celé »

Berija, Stalinova stvůra

kino svět / pоссийские небоúterý, 20. ledna 2015

  Lavrentij Pavlovič Berija se narodil, stejně jako Stalin, v Gruzii. Stal se Stalinovým nejvýkonějším nástrojem masových vražd. Svému osudu nakonec neušel, po Stalinově smrti prohrál mocenský boj s Chruščovem, který ho nechal koncem roku 1953 popravit.

Oblast 51: tajné spisy CIA

kino svět / american skyzobrazit »

Golden Dump

kino svět / american skypátek, 2. září 2016

Nacisté ve službách CIA

kino svět / american skyúterý, 29. prosince 2015

Ústav paměti národa Slovenské republiky: Přežili jsme Gulag

kino svět / pоссийские небоpátek, 30. ledna 2015

  Po té, co Sovětský svaz v roce 1945 "osvobodil" východní Evropu, nastoupila do akce i zločinecká NKVD. Odváděla naprosto nezákonně a protiprávně občany těchto zemí do svých pracovních koncentračních táborů. Pokud si NKVD potřebovala vymyslet důvod - což někdy koneckonců ani nemusela - důvod si vymyslela. Československá komunistická Státní bezpečnost se od svých soudruhů z Moskvy bedlivě učila, což potvrdil komunistický puč v osmačtyřicátém roce a následné represe a nezákonosti následujících čtyřicet let...
  Dokument odkrývá svědectví několika svědků, dosud žijících Slováků, kteří měli to štěstí a dožili se dnešních dnů. Každé podobné svědectví má svoji cenu: protože už se blíží doba, kdy nebude ani jeden svědek těchto zločinů mezi námi. Pak budou mluvit už jen tyto dokumenty.

Česká televize 1999: Vysoké hry ruské mafie

kino svět / pоссийские небоsobota, 10. ledna 2015

  Dokumentární čtyřdílný cyklus České televize z roku 1999, který odkrývá vznik a činnost sovětského a post-sovětského podsvětí. To podsvětí, které vždy vládlo a vládne Rusku.


 

 

 

 
© 2015-2018 | Mario Czernay Infinity || © 2008 | Mario Czernay Revival || czernay@volny.cz || vytvořeno | janatomsu.cz

 

 

 


 

 počítadlo.abz.cz